středa 30. června 2010
Den jedenáctý (30.6.)
Poté nám Jeff rozdělil soupeře. Já jsem hrál svoji poslední partii Andrewem. V bláznivé partii jsem s bílými kameny zvítězil o 0,5b. Nejprve jsem vyhrál semeai o svobodu a zabil mu čtvrt gobanu. On ale z vzniklé zdi vytvořil obrovské moyo, ve kterém se mi podařilo ožít a částečně ho zničit. Nejprve nám udělal Jeff rozbor. Nakonec se ale rozbor protáhl skoro na dvě hodiny. Pak se totiž snažil v tom moyu Jack (s černými) zabít Jeffa, leč neúspěšně. Poté ale přišli Ben, Wei a Peter, s jejichž pomocí už Jeffa zabil... Takže po této partii skončím v naší skupině s největší pravděpodobností druhý za Franzem. Tonda bude hrát finále 2.skupiny s Pandou zítra. Vítěz půjde automaticky do 1.skupiny a poražený bude hrát s posledním z 1.skupiny o postpup/sestup. Takže se 1.skupina rozšíří na 6 lidí. Loli také ještě zbývá jeden soupeř, ale ten tu nebyl, takže hrála simultánku se Stevem, ale čtyři hendikepy jí nestačili. I když v lize už také jednou prohrála, tak ještě stále není bez šancí na postup do finále 3.skupiny a na postup do 2.skupiny.
Poté jsem opět hrál chvíli Civilizaci. Pak vtrhl do místnosti Nick se zprávou, že otevřeli McDonald´s. Takže jsme tentorkát (opět nezdravě) povečeřeli já, Tonda, Tim, Andrew a Michael A. zde. Tam jsme se dozvěděli, že má Tim dnes 19. narozeniny, takže jsme mu dávali dárky v podobě pár hranolek nebo zmrzliny z "Underground Area".
Když jsme se vrátili do našeho "bytečku", tak Wei se Stevem opět pařili PES 6. Už se na to nemohu koukat, asi si ho nechám za tři týdny dovézt :D. Samozřejmě PES 10 :). Později se k nim přidal i Ben. Já s Timem jsme se snažili hrát Civilizaci přes net, ale nezdařilo se. Timovi to hlásilo jakousi chybu. Já teď píšu článek a za chvíli už půjdeme spát, protože dnes a zítra není žádný fotbal.
Lukan
úterý 29. června 2010
Den desátý (29.6.)
Pak jsme šli hrát partie do ligy. Loli byla ve své skupině zrovna lichá, takže hrála s Jeffem, ale tři hendikepy jí nestačily na výhru. Naše dnešní výsledky:
Lukan - Seth (4d AGA)
Zeno (2d) - Tonda
Tonda nakonec po čtyřhodinovém boji zvítězil a bude hrát buďto finále 2.skupiny proti Pandovi, se kterým se utká o postup do 1. skupiny. Druhá varianta je, pokud v 1. skupině budou dva vyložené slabší, budou Tonda s Pandou hrát s nimi o přislušnost k 1. skupině.
Dnes se šlo na společnou večeři do do restaurace Barbecue, která se nachází v obchdodním centru. Překvapivě tam měli i naší "čínskou drogu". Šli jsme jen já a Loli, protože Tonda ještě dohrával partii se Zenem. Nakonec si někde na ulici koupil plněné knedlíky "baodzi". Teď už jsme u nás v našem "bytečku". Koukáme na fotbal, hrajeme na KGS a já píšu článek. Ale třeba Steve s Benem paří Pro Evolution Soccer 6. :) Nyní ještě následuje zábava na KGS, podrobnosti (i o hlášce "buk lau") vám přineseme v pondělím vydání Aféry a skandály, EXKLUZIVNĚ!
Lukan
pondělí 28. června 2010
Den D, rozuměj devátý (28. 6.)
neděle 27. června 2010
Den osmý (27.6.)
Naše dnešní výsledky:
Franz - Lukan
Paul - Tonda
Loli - Nick (2k KGS)
Tonda se utká se Zenem o vítězství ve svém pavouku. Vítěz bude moci vyzvat vítěze druhého pavouka druhé skupiny a utkat se o postup do nejvyšší skupiny.
Po partiích jsme dostali od Sally obědy, které jsme si objednali. Po obědě jsme stvářeli článek, který je publikován níže. Poté přišel Peter a jeho učitel Fang Tianfeng (8.pro). Lekce s ním měla dvě části. Nejdřív jsme byli vybráni já a Andrew a šli hrát partii do vedlejší místnosti. Jeff ji přenášel na KGS. V hlavní místnosti říkal Seth tahy Peterovi, který partii přčehrával na tabuli. Fang ji komentoval v čínštině a Peter překládal do angličtiny. Dokonce nám Tonda na partii půjčil své luxusní dózy, které koupil za 5O yuanů. V partii jsem Andrew bez problémů přehrál a vyhrál vzdáním soupeře. Jeff dokonce říkal, že jsem hrál skoro bezchybně. Druhá část lekce byli výklady fuseki, především se týkaly malé Číny. Lekce skončila kolem páté hodiny. Pak se hrálo, vegetilo a tak. Mě nebylo moc dobře, takže jsem nejel s ostatními na večeři. Jelo se prý taxíky někam na knedlíky. Dokonce se mi podařilo usnout. Probudil jsem se po osmé, kdy bylo v hlavní místnosti jen pár lidí, co nešlo na večeři. Neměl jsem ani, co k jídlu, takže jsem poprvé vyrazil sám do ulic Haidianu. Nakonec jsem skončil v KFC. Na hlavní ulici byla jako vždy tržnice se vším možným. Mimo jiné i stánek, kde prodávali vuvuzely. Pár Číňanů tam na ně troubila, ten zvuk je opravdu příšerný. Chvilku poté, co jsem se vrátil se vrátili ostatní z večeři. Další program byl jednotný pro spoustu účastníků. Asi polovina, včetně mě a Tondy jsme sledujeme napínavý zápas mezi Anglii a Německem. Teď beží 55.minuta a je to opravdu podívaná, opravdu to stojí za to.
Lukan
Skandály a aféry prvního týdne. EXKLUZIVNĚ!
sobota 26. června 2010
Jubilejní sedmý den (26. 6.)
Den šestý (25.6.) - volný den
Lukan
pátek 25. června 2010
Den pátý (24.6.)
a jak byla dlouha obsahovala dost školáckých chyb. Pak jsme si u Sally obejdnali obědy. Tentokrát k žádné chybě nedošlo. Po obědě přišel Jack, který nám rozdělil soupeře. Já hrál s ním 3handicap, ale hned na začátku jsem překysličil invazi a prohrálsemeai o svobodu. Snažil jsem se ještě partii zvrátit, což se málem podařilo, ale nakonec si Jack pohlídal. Mimo jiné Andrew
hrál s Franzem Michnou (4d z Německa, porazil jsem ho v Erdingu), který přijel včera. Zeno opět rozehrál dlouhou partii, tentorkát se Stefem (4d z USA), která se opět táhla téměř až do půlnoci (opět s pauzou na večeři). Tonda šel opět s Timem ise Zenem do KFC. Já s Loli jsme šli hromadně s ostatními do restaurace, ve které jsme byli první den. Největší zájem byl jak
už tradičně o "steam bread" a kachničku v placce, ale i o kuře ve sladkokyselé omáčce. Po návratu jsme vegetili, řešili proxynu a hráli. Tonda hrál rovnou partii s Jeffem. Hrál opravdu dobře a statečně bojoval, ale nakonec podlehl. Pak jsme všichni sledovali Stevovu partii na KGS. Poté jsme koukali na Slováky, jak senzačně porazili Italy 3:2 (všichni přítomní
fanidli Slovákům). Pak nám přišla dobrá zpráva, že je opravená naše sprcha, že už teče teplá voda a neteče voda jen z kohoutku. Potom jsme ještě chvíli řešili proxynu a šlo se spát.
Lukan
Den čtvrtý (23.6.)
Lukan
Den třetí (22.6.) - První seriózně výukový den
Ráno jsme vstávali docela pozdě (taky jsme šli spát až hodně po půlnoci, tak jsme to museli dospat). Vstal jsem první, v 9:30 místního času a hned potom mě vyzval k partii Zeno, oficiálně holandský 2d, ale říká o sobě, že je 3d.. Docela jednoduše jsem vyhrál, mezitím vstala i Loli a Lukan. Snída ni jsem docela ošvindloval, začínala lekce - hráli jsme ve dvojicích simultánku proti učitelům. Já jsem hrál s Lukanem proti Jackovi 3 hendikepy, partii můžete vidět níže. Loli hrála s Maxem, švédským 3k, proti Wang Weiovi (myslím), ale rovnu partii, tkaže poměrně brzo vzdali. Oběd jsme měli přímo na místě. Potom jsme učili Holanďany (Zena a Tima) česky.
Odpolední program jsou partie, ale velmi seriózní, třeba jako turnajové. Jack, který stále ještě dohrával poslední hru simultánky, nám určil soupeře - Lukanovi Juana, který je přibližně 4-5d KGS, ale lukan ho dvakrát porazil. Já sem hrál s Michaelem "Pandou", 2d, a vedl jsem, ale pak jsem špatně spočítal svobody (místo dvou tři..), a tak jsem vzdal. Zatím Jack dokončil poslední partii a jak nám předtím slíbil, přehrál a vysvětlil tu naši. Udělali jsem jen asi 3 důležitější chyby, ale konec partie jsme prý odehráli skvěle. Nakonec jsme nějak skončili u toho, že prý viděl moji partii s Pandou a nejsem 2k.. Co s tím všichni mají?
Byl čas konečně uploadovat články na internet a přidat alespoň nějaké fotky. Nevím, jak mám udělat fotogalerii, fotky jsou hrozně velký, ale Loli zase říká, že je nemám zmenšovat. Ale se zdejším připojením a kapacitou wz.cz mi asi nic jinýho nezbyde. Do toho ještě komentáře.. Nestíhám.
A konečně přišla nejlepší část dne, večeře. Vždycky každý objedná nějaké jídlo, potom je přinesou a otáčí se na kruhovém tácu uprostřed stolu. Kdo co chce, to si vezme. Hlavní výhoda je, že i když člověku něco nechutná, nají se ostatního. Po večeři jsme šli do obchodu koupit jídlo k snídani a tak. Pak už byl jen volný program, tak jsem napsal článek, ale nemůžu najít nějaký pěkný komentáře.
TondaUžijte si studium naší partie: https://docs.google.com/leaf?id=0BykAxEz6IjrVYWIyOGNjZGYtNDM5ZC00OWIyLTk5NzgtNTdiYjJlZDVkNTg4&hl=cs :)
Den druhý (21.6.)
Lukan
První krůčky po Pekingu (20.6.)
Kufry nám přijely ve třetí várce. Hned jsme se vydali k východu, kde jsme očekávali Jeffa. Brzo jsme ho už viděli s cedulí s našimi jmény (ale Lukan tam nebyl, už se nevešel :D ) jak mává naším směrem.Pozdravili jsme se a seznámili s jeho maminkou. Cestou na parkoviště nám byly udělelny pokyny, co a jak máme udělat a kam máme jít. Jeff zůstal na letišti a my jsme odjeli. V autě byla klimatizace, takže nám horko nebylo, a mohli jsme se plně soustředit na vstřebávání tolika nových vjemů z okolí. Prvním překvapením byl les, který se táhl podél cesty od letiště (i když se občas skoro ztrácel ve smogu), druhým byla nádherná mýtná brána, která by u nás byla asi považovaná za kulturní památku. Kupodivu ani smog se nezdál tak hrozný, po prvních několika kilometrech už bylo docela vidět i na delší vzdálenosti. Cesta trvala asi 35 minut, stála nás pouhým 80 juanů a přitom ještě byla docela zajímavá.
Vystoupili jsme před vysokým panelákem, který vypadal skoro nejhůř ze všech, které jsme viděli. Už jsem se začínal bát, kde to vlastně bydlíme, ale když jsme vyjeli do 11. patra a vstoupili do bytu 1107, ukázalo se, že co ubrali na vnějšku přidali uvnitř. Náš pokoj není vůbec špatný - je rozdělený na takové dvě části, v jedné jsem já a Lukan a ve druhé Loli, aby měla trochu soukromí. Co se vybavení týká, máme tu vestavěnou skříň, skříňku u Loli, klimatizaci a stůl s modemem. Spíme na nafouklých modrých "matracích", které jsou celkem pohodlné, akorát dělají docela hluk, když se po nich přesouváme. Hned po příchodu sme potkali dva Holanďany, kteří přiletěli už včera a kvůli jet-lagu vstávali už ve tři ráno. Jeden z nich Zeno, už tu byl druhým rok, a tak nám ukázal nejbližší okolí, což bylo opravdu užitečné. Kousek od domu máme supermarket a jinak jsou úplně všude restaurace i fast-foody všeho druhu.
Po návratu samozřejmě první starostí bylo dostat se co nejrychleji na wi-fi. Už jsem měl napsaný kus cesty letadlem, tak jsem ho chtěl zveřejnit, kdyby jste náhodou někdo byli o půlnoci vzhůru. Jenže internet fungoval všem až na mě, a tak jsem si ještě asi hodinu hrál s připojením, než jsem se taky chytil.. Mezitím šli Lukan i Loli spát, přijde mi, že se na nich mnohem víc projevuje jet-lag. Asi v deset hodin místního času začínal Peterův rozbor partie Benjamina Teubera 6d a nějakého 1p. Bylo to zajímavý, ale moc nového jsem se nedozvěděl, a co teprve Lukan.. Navíc mluví s ostatními učiteli čínsky, což není moc příjemné. Ha, málem jsem zapomněl napsat o jejich angličtině :) je to hrozně zajímavý, oni mluví plynně, ale s tak strašně čínskym přízvukem, že jim občas skoro není rozumět. Ale je to spíš vtipný než špatný :D
Po rozboru jsem šel spát už i já, byl jsem unavenej, protože v letadle jsme vůbec nespali. Když jsem se asi po dvou hodinách probudil, ostatní hráli partie nebo řešili problémy. O chvíli později začaly simultánky. Já a pár dalších lidí nehraje, zrovna to tak vyšlo, ale nevadí mi to, aspoň mámčas napsat. Lukan stále spí a Loli před chvílí vstala.
Tonda
Probudil jsem se jako poslední kolem šesté hodiny odpoeldne. Zrovna včas, protože se odcházelo hromadně na večeři. Šlo se do místní vyhlášené restaurace, která se nachází v místním obchodním domě. Seděli jsme přibližně po osmi lidech u kulatých stolů s otáčivým středem. Objednali jsme si za pomoci Jeffa a Petera asi 6 jídel. Největší zájem byl o pečenou kachnu se sójovou omáčkou s okurkou a pórkem balenou v placce. Postupně zmizelo téměř všechno jídlo, co na stole bylo až na to, co objednal Tonda, jelikož si všichni stěžovali, že je moc ostré. Když jsme se vraceli, tak jsme se oddělili od ostatních a prošli si opět nai čtvrť, která je kolem deváté večer opravdu živá. Chětli jsme najít banku na výměnu peněz, protože pouze já jsem měl pár yuanů. Banku jsme našli, ale byla zavřená, takže jsme se vrátili domů. U nás na v místnosti, kde se učí, běžela televize s přenosem zápasů MS (Slovensko-Paraguay 0:2, Itálie-Nový Zéland 1:1), které Číňani hodně sledují. Zvláště Peter s Jeffem zápasy hodně prožívali. Povídali jsme si a hráli s ostatními. Zalehli jsme kolem jedenácté večer.
Z Pekingu zdraví Lukan.
Cesta do Pekingu (19.6.)
V sobotu ráno jsme se sešli v ruzyňském terminálu dva. Na programu byly dva lety - nejprve s Malevem do Budapešti a potom s Hainan Airlines až do Pekingu. Ale zpět na začátek. Kupodivu nikdo nezaspal :) Navíc jsme díky protekčním informacím věděli, kde budeme odbaveni, ještě dříve, než se to objevilo na informačních tabulích. Přesto jsme si ale krátkou frontu vystáli, protože proběhla přednáška o "tipech a tricích" jak přežít v Číně. Když se všechno vyjasnilo, odbavili jsme se a vypravili k pasové kontrole. Naposledy jsme se srdceryvně rozloučili s rodiči a na následující dva měsíce zmizeli v neznámu.
Na gatu číslo C15 jsme měli docela hodně času. Jediný Lukan nebyl natěšený na jízdu autobusem po ruzyňském letišti... Letěli jsme snad nejmenším letadlem v našem životě. Možná by do něj šlo nastoupit i bez schůdků, ale na experimenty nebyl čas. Vzlétli jsme o chvíli později než byl stanoven čas odletu. Prý kvůli nakládání zavazadel. Zatím jsme řešili, zda bude v letadlu hluk nebo ne - nebylo proudové, ale vrtulové :) Nakonec jsme se shodli, že je to stejně jedno, protože poletíme jen asi hodinu. Ferihegy opravdu není ani zdaleka tak pěkné letiště jako Ruzyně, máme být na co hrdí. Hned po výstupu z letadla jsme (znovu autobusem) dojeli do haly letiště. Podle velmi podrobného Milošova popisu jsme se snad nemohli ztratit. Jen jsme se pro jistotu optali u přepážky Malevu, zda jdeme správně k Transfer desku, a velmi vstřícný mladý muž nám ještě přesněji plynulou angličtinou popsal kde je a jak vypadá. To bylo asi naposledy co jsme po cestě takovou angličtinu slyšeli :) Po získání palubních lístků jsme měli ještě skoro dvě hodiny času, a tak jsme se usadili u gatu G15. Něco jsme snědli, vypili, došli jsme si na záchod a pak jsme si povídali. Ne že by to utíkalo zrovna rychle. Ale kdo si počká, ten se dočká. A tak jsme si šli poslušně ve 13:30 stoupnout do fronty. Prošli jsme "chobotem", pozdravil jsem čínsky pilota a nastoupili jsme. Čínsky jsme byli oddirigováni na svá místa, jako kdybychom je bez letušky nenašli. I když možná ne, luxusem nám přecházel zrak. Ani Lukan prý ještě ničím podobným neletěl, a to už je co říct. Na pohodlným sedadlech byly položeny polštáře s dekami, sedadla se dala nastavit téměř jakkoli, aby vyhovovala cestujícímu. Každý měl svou malou televizi, na které ale nevysílali nic lepšího než aktuální přehled o letu. V průběhu letu jsme navíc dostali sluchátka (s úplně divným konektorem) a ponožky :D První zábavu obstaraly noviny - speciálně jen o mistrovství světa v JAR. Mezitím nám přinesli první překvapení - vlhké horké ručníky. Nevěděli jsme co s nimi, ale zařídili jsme se podle ostatních cestujících. Pokládají se na obličej, na kterém za chvíli vychladnou, ale hlavní je ten pocit. Je to ohromně.. vlhké :D Ne, vskutku je to bomba. Následovalo fantastické jídlo - pikantní kuřecí maso s rýží, salát s rajčetem a zálevku, šunku, housku, máslo, tavený sýr, sušenku a zákusek. Dobře najedeni jsme chtěli spát, ale v letadle byl poměrně hluk a byly časté turbulence, tak nakonec nikdo nepochodil. Docela jsme se nudili, ale dalo se to vydržet. Docela nepříjemné bylo taky to, že v tak obrovském letadle byl vepředu jen jeden záchod... Stále jsme se blížili k Pekingu, asi dvě hodiny před přistáním (tedy kolem třetí ráno) jsme začali dostávat snídani, která byla skoro tak bohatá jako předešlý oběd/večeře. Už zbývalo jen přistát. Obletěli jsme Peking, a začali klesat. V tu chvíli na lidi před námi začala kapat vysráčená kapalina z klimatizace. A tak tam pobíhali letušky a utíraly to a ono to furt kapalo a kapalo, tak to museli vydržet :D Přistáli jsme bez pproblému, ale hned po přistání nám vyrazilo dech místní letiště: Moc toho přes smog vidět nebylo, ale to, co jsme viděli bylo úchvatné. Jestli jsem říkal, že Ferihegy je horší než Ruzyně, tak Pekingské letiště je ještě třikrát lepší než to naše :) Po výstupu si okamžitě začal Lukan s Loli stěžovat na ovzduší, mě přišlo v pohodě. Poměrně rychle jsme se dostali ven, prošli pasovou kontrolou a počkali na zavazadla. Tím končí naše cesta do Pekingu a začíná cesta po něm :)
Tonda
sobota 19. června 2010
Odlet
Odlet do PEK |
Fotky asi není nutno komentovat. Nicméně z drbů je třeba uvést, že Tonda nepovažoval za nutné brát si s sebou mobil, Lukán, ač cestovně nejzkušenější, působil dojmem, že je na letišti poprvé... Nejklidněji působila Loli. Šťastnou cestu!
neděle 13. června 2010
Experience Go in China 2010
Letos o prázdninách vyrážíme do Číny studovat starou deskovou hru Go v rámci programu Experience Go in China, který se koná již mnoha let a je poměrně dobře proslavený propagačními hrami nejsilnějších hráčů KGS, kteří jsou zároveň učiteli tohoto programu.
Kdo? Tři děti :) Lukan, já a Lolian.
Kdy? Odlet 19. 6. 2010, návrat 21. 8.
Kde? V Pekingské univerzitní čtvrti.
Jak už jsem řekl, náplní našeho dvouměsíčního pobytu je studium go s dalšími účastníky programu z celého světa. Hlavními organizátory jsou Peter Liu 2p, známý také jako MilanMilan (9d) z KGS spolu s Jeffem Changem, Finnish8d (9d). Vrchním instruktorem programu je Fang Tianfeng 8p, učitel již zmíněného Petera.
Mám(e) v plánu psát články o tom, co děláme a jak se máme. Pokud Vás to zajímá, můžete sledovat tyto stránky, budeme na ně pravidelně přidávat nové příspěvky.