Den deset plus devátý

Ráno byla nemilá vstávačka, přišlo mi, jako kdybych měl jít hned znova spát. Nicméně sprcha mě spasila. Loli byla vzhůru už od brzkého ráno, já se válel skoro do devíti a už tradičně poslední vstával Lukan, jen chvíli před začátkem ranní lekce. Dnešek je pro ty, kteří studují jen 5 dní volným dnem, a tak tu nebylo zrovna narváno. První skupina se dnes zabývala na Lukanovo požádání velkou lavinou, což nebylo úplně uvítáno, ale nakonec hodina probíhala v poklidném tempu a dobré náladě. Nižší danové z Béčka a Loli přehrávali se Stevem partie profesionálních hráčů. Až do oběda se nic zajímavého nestalo, aspoň myslím. Při polední pauze jsem pak přidal na blog všechny naše partie a založil profily účastníků (začal jsem už ráno a ještě dnes bych chtěl nějaké vyrobit). Také jsem vytvořil anketu o komentářích kvůli naší neshodě. My jsme se s Loli shodli, že by měli být oprávněni komentovat i ti, kteří nejsou registrovaní, ale Lukan byl rezolutně proti, důvody nebudu zveřejňovat.

Následovala naše vzájemná partie, později jsme se při review dozvěděli například, že Lukan hrál hrozně moc overplayů (přehnaných tahů) a já jsem byl zpočátku příliš agresivní, ale skončil jsem v pasivitě. Asi nejzajímavější mi ale na celé partii přišlo to, že ještě 5 tahů před tím, než jsem vzdal, jsem mohl situaci otočit.. Loli změřila své síly s Michaelem A., kterého považuji za favorita B2 skupiny, ale přesto s ním dlouho držela krok. Nakonec vzdala. Pro ní ještě není vše ztraceno, zato já už mám jistý návrat do béčka. Ale ani mi to tak nevadí :)

Na večeři jsme odcházeli téměř okamžitě po rozboru. Loli se rozhodla zůstat, početná skupina šla se Sally na nudle a já s Lukanem, Jeffem a dalšími 5 lidmi jsme se vydali na cestu do výborné restaurace, kde servírovali kuřecí křidélka na špejlích. Cesta byla dlouhá a taxi jsme nesehnali, ale určitě jí nelituji. Už jenom průchod skrz areál Pekingské univerzity byl fantastickým zážitkem a ještě jsme měli to štěstí, že jsme potkali čerstvé absoloventy. Chvílemi mi bylo líto, že jsem s sebou neměl foťák, opravdu bylo hodně podkladů na zajímavé fotky :) Nejlepší nás stále teprve čekalo. Kuřecí křidélka byla fantastická, mám pocit, že už mi v KFC nemůže nikdy chutnat. Přál bych vám to taky zkusit, ale máte smůlu :D Nicméně i přes tohle Lukan s Glennem stále vyžadovali steamed bread, což mi přišlo opravdu ujeté, nevím, proč ho nemůžou jednou oželet, když je tak dobré jiné jídlo. A také jsme se dozvěděli zajímavou zprávu. Přijede patnáctiletá goistka z Ameriky, prý okolo 1d na KGS, takže myslím, že mám novou soupeřku :))

Vrátili jsme se taxíkem a už téměř za tmy jsme vstupovali do domu. Očekáváme pořádnou bouřku, dokonce nám odložili volný den na sobotu, protože zítra má pršet. Lukan hraje na KGS, Loli leží na posteli a nejeví mnoho známek života a já smolím článek a těším se na psaní profilů. Snad jich alespoň pět zvládnu.

Tonda