Den třicátý třetí (22. 7.)

Den se se dnem sešel a třistatřicettři rudých hvězd na klopách strážníků běhalo ráno okolo našeho paneláku. Jenže to už bylo pár hodin po tom, co jsme vstávali. Budík nám cinkal o půl šesté, protože se schylovalo k přípravám na další mistrovství světa, ale tentokrát ne ve fotbale. Lukan, který už měl ze včerejška měl zabaleno, vstal s poklidným výrazem v obličeji z postele a vykonal své běžné ranní potřeby, asi víte co myslím :D Bez známek nervozity nebo něčeho speciálního pak vyčkával, než mu zavolal Jeff, že přijíždí k nám před budovu. Téměř beze slova odešel.
Další vstávání nás čekalo o tři hodiny později. Už trochu vyspalí jsme vstali. Už v tu chvíli mi Lukan chyběl :D Nebylo se na koho koukat, jak hraje na Oru nebo KGS. Doslovně řečeno studená sprcha však spláchla veškerý stesk i pot do odpadního kanálku, a tak byl čas vyrazit na nákup a obstarat si snídani. Loli šla také na nákup, ale o chvíli později a přišla tak tak - lekce zrovna začínala. Dnes byla společná pro všechny účastníky, na velké desce Ben komentoval svojí partii z univerzitního turnaje se 4p. Nejprve byl trochu nervózní, ale po úvodním slovu od Yanqi se asi zklidnil a nadále pokračoval bez problémů a objasňoval nám tajemné vztahy hracích kamenů, které vidí snad je profesionálové.
Přibližně v poledne jsme od naší nové asistentky Abby dostali oběd, tentokrát znovu z našeho oblíbeného Yippinu. Zatím se osvědčila, ale přecejen její angličtina není tak dobrá jako Sally. Hlavní bod dne měl teprve přijít. Už předem jsem věděl, že jsem byl vybrán ke hře s Peterovým učitelem Fangem Tianfengem 8p spolu s dalšími 5 účastníky programu. Hry začínaly okolo druhé hodiny. Na první desce si Andrew vzal pouhé tři hendikepy a byl také jako první rozmetán, vzdal asi po hodině. Dále na druhé desce dlouho vzdoroval Seth se čtyřmi hendikepy, ale po nešťastné smrti čtvrtky gobanu musel vzdát. Čtvrtým účastníkem simultánky byl Jaxon, který si vzal také jen čtyři kameny. Velmi dobře se držel, dokonce prohrával jen asi o deset, ale najednou zčistajasna zmizel a už se nevrátil, nikdo neví proč... Pátým byl zvolen Tomas, jenž málem zvítězil se šesti hendikepy, ale po invazi do jeho území a Fangově ožití byl nucen vzdát. Posledním byl Mikolaj, který byl vybrán proto, že bude brzy odjíždět (stejně jako Jaxon). Sedmišutr prohrál se ctí. A tak na mě zbylo zachránit čest našeho programu. S pěti hendikepy jsem si vedl poměrně slušně, celou partii jsem držel náskok, ale po hrubici v koncovce se hra stala velmi těsnou. Posledními pěti tahy jsem ztratil při ko další dva body... Jenže nakonec všechno dopadlo úplně geniálně, měl jsem přesný počet bodů (počítáme čínskými pravidly) na to, aby byla remíza. Všichni jsme se náramně pobavili :) A první jigo v životě s osmým profesionálním danem to se počítá :)
Večeřeli jsme v zajímavé restauraci. Ve dvou skupinkách po pěti lidech jsme si navolili, z čeho chceme mít složený náš salát a potom nám ho připravili do obrovské mísy. Zajímavostí je, že je na začátku nutné vybrat si úroveň pálivosti salátu, stupnice je od 1 do 7 :) Následný návrat kolem baru, kde prodávají levné milk-shaky a události ve výukovém areálu byly příjemným zakončením dne s číslem 33. Loli teď je znovu se Zenem a nechci vědět, co dělají :D Já píšu článek a přemítám, kdy je nejlepší čas jít spát. Tak pěkné odpoledne do Čech :)
Tonda