Vypadá to, že volné dny se nám posouvají na středu, už je to tak druhý týden a dnešek se tudíž nesl ve znamení "bez go". Ráno jsme vstávali asi v devět a pak jsme neuvěřitelným způsobem plýtvali časem. Prostě se vůbec nic nedělo. Až v poledne na mě i ostatní přišel hlad, a tak jsme se pro změnu vydali pro čerstvou bagetku do Subwaye, Loli se Zenem zavítala do supermarketu, kde asi znovu jedli nějaký chleba. Moje srdce ale k takovému způsobu stravování asi nikdy nepřilne.
Odpoledne už bylo zajímavější. Když jsme se s Timem vraceli z Fruitimu (obchod s Milk-shaky a podobnými..), náhodou jsme narazili na Bena s Peterem, kteří doprovázeli dalšího návštěvníka k nám do vyučovacího areálu. Seznámili jsme se ještě na ulici, novým příchozím byl Eric ze Salt Lake City (USA), který zrovna trávil prázdniny v Pekingu. Programu se již předtím dvakrát zúčastnil, v letech 2006 a 2007 a jeho síla je 2k na KGS. Když jsme dorazili, samozřejmě si chtěl zahrát. A protože Livien i Francois, kteří jsou asi tak jeho síly, odmítli, rozhodl jsem se ho vyzvat na vlastní pěst. Dohodli jsme se na třech hendikepech. V tu chvíli přišel Peter a se slovy, že to nemůžu vyhrát, se se mnou vsadil o plechovku Coly. Důkaz, že se spletl, přišel za necelých 70 tahů :D Eric už měl go dost, tak jsme si zahráli piškvorky a alespoň v nich mě porazil. Právě, když jsme dohrávali, přicházel Jeff, který si chtěl s Ericem popovídat. Dospěli k tomu, že jediný, koho zná, je Andrew, a tak šli na tenisový kurt, kde byla většina lidí ze třetího patra. Andrew byl bohužel pro Erica v japonském go klubu, ale i tak byla zábava. Seznámil se s dalšími účastníky a pak už jsme se jen bavili "tenisem". Jenže nikdo nemohl na dvorci vydržet ve čtyřicetistupňovém pařáku déle než pár minut, a tak jsme se rychle střídali. Ani to ale nepomohlo, a tak jsme stejně byli všichni úplně propocení, když jsme se vrátili.
Bylo kolem šesté hodiny, když z letiště dorazil Lukan s Milošem. Celí vyhladovělí jen vybalili a ihned jsme se spolu s ostatními odebrali do restaurace, kde servírují Peking duck. Večeře byla honosná, jídlo hojné a kachna královská. A samozřejmě nechyběla Lukanova láska - steamed bread. Po skončení hodování jsme s naplněnými břichy vyrazili zpět "domů". Loli něco kreslila, Lukan brouzdal na internetu a já.. já se flákal. Teď je spousta lidí v La Bambě, tak uvidíme, co bude Tim zase zítra povídat :)
Tonda
Žádné komentáře:
Okomentovat